30.09.2008

Pomáháme studentům překonat nejistotu v těžkých začátcích

Petr Čermák, Studentský list

Na škole začíná naostro působit Institut rozvoje podnikání (IDE). Tento útvar Fakulty podnikohospodářské se snaží poskytnout pomocnou ruku studentům, kteří mají chuť začít podnikat, ale i široké veřejnosti. Nejjednodušší start je zavolat IDE, tvrdí Miroslav Křížek, ředitel Institutu.

Jak vidíte roli podnikatele? Je důležitý v ekonomice?

Jednoznačně. Kdyby podnikatelé a hybatelé ekonomiky nebyli, dost těžko si lze představit, jakým způsobem by celá naše společnost fungovala. I v podmínkách centrálního plánovaní podnikatelé byli, byť schovaní či mimo zákon. Podnikatelé existovali ve všech systémech už od doby, co vzal první člověk do ruky kámen, a existovat budou i nadále.

Dá se podnikání naučit?

Spousta nejrůznější pouček z managementu hovoří o tom, že část předpokladů pro podnikání je vrozená, a tedy individuální. I já si myslím, že v každém podnikateli je něco vrozeného, ale celá řada schopností důležitých pro podnikání se dá naučit nebo získat praktickými zkušenostmi. Dobrý podnikatel se pozná mimo jiné tak, že si ve škole či mimo ni dokáže vybrat správné věci k zapamatování.

Před IDE jste rozjel tzv. podnikatelský inkubátor (PI) Co vás k tomu vedlo? Byla to výzva?

Rád vidím vznikat reálné a životaschopné subjekty. Někdo by asi očekával, že inkubátor bude zakládat padesátiletý manažer, který už má ledacos za sebou, ale ani já se v tomto směru necítím být nováčkem. Sám jsem začal podnikat před více než deseti lety. I když začátky byly krušné, podařilo se mi vyrůst v oboru, ve kterém působím, mezi tři největší firmy. Díky tomu jsem nasbíral velké množství praktických zkušeností, které bych nyní rád předával dál. Navíc se cítím být ještě dostatečně mladý na to, abych neměl averzi vůči moderním věcem, což je oproti zmíněnému padesátiletému manažerovi docela výhoda.

Jak dlouho jste připravovali přechod od PI k IDE?

Realizace trvala dva roky, než jsme připravili projekt včetně finančního zázemí, partnerů a investorů tak, abychom se mohli stát plnohodnotnou součástí školy. Nyní jsme se konečně staly podnikatelskou platformou, která studentům, kteří mají nějaký zajímavý nápad, zájem podnikat nebo již řeší nějaký konkrétní problém související s podnikáním, umožňuje najít si v široké škále našich aktivit tu nejvhodnější. Snažíme se zejména pomáhat s těžkými začátky, které jsou obvykle spojeny s velkou podnikatelskou nejistotou, zda projekt vyjde či ne.

Jak jste vytvářeli jednotlivé prvky Vašeho kruhového diagramu?

Aby koncepčně zapadaly. Základem je vzdělávat zájemce o podnikání v nejrůznějších sférách, což je může dovést k založení vlastní firmy. Když pak řeší nějaký konkrétní problém v rámci započatého podnikání, například v právní či účetní oblasti, přesunou svůj zájem na poradenství. Vzhledem k tomu, že začínají, je drahé najímat si na to lidi. Pokud cítí, že potřebují pomoci komplexněji, přihlásí se do inkubátoru. Soutěž má napomoci zvyšovat zájem o podnikání jako takový a umožnit lidem s dobrými nápady jejich realizaci. Jiná naše aktivita je zas zaměřena na výměnu zkušeností mezi zájemci o podnikání a úspěšnými podnikateli. Partneři chtějí oslovit začínající firmy a nabízejí za to bezplatné či cenově zvýhodněné rady, investoři naopak pomohou s financování s cílem zhodnotit vložené peníze. Jedna z našich hlavních rolí je tedy organizačního charakteru, dávat dohromady ty, co potřebují pomoci, s těmi, co tuto pomoc mohou nabídnout.

Co mám dělat, když budu chtít začít podnikat?

První krok by měl být nás kontaktovat. Řeknete nám, že máte nějaký nápad. My vám poradíme, jestli je životaschopný, a jak s ním případně pracovat dál. Nechceme naši činnost nějak formalizovat, aby každý musel projít nějakými předměty. Pokud přijde vyzrálá podnikatelská osobnost s dobrým nápadem, nemá cenu posílat jí studovat nějaké předměty. Na druhou stranu jsou projekty, na kterých je na první pohled jasné, že nemají šanci. Takové na základě několika předmětů, které na VŠE máme, vyfiltrujeme. K investorům se dostanou pouze projekty, které mají reálnou šanci na úspěch. V tuhle chvíli přijímáme projekty od půl do pěti miliónů korun, počet není omezen.

Co když chci podnikat, ale nemám nápad?

Přišla iniciativa přímo od investorů, že mají spoustu nápadů, které jim leží v šuplíku. Jsou výborné, ale nemají lidi, kteří jsou vyzrálé podnikatelské osobnosti a ten nápad by jim rozvedli do kvalitního podnikatelského záměru. Nemůžeme sice předpokládat, že student je úplně vyzrálá podnikatelská osobnost, ale zase má takovou tu dravost. Se zbytkem může pomoci náš institut. Takže třeba tohle může být cesta.

Můžete trochu rozvést, k čemu slouží v rámci Vašich základních pilířů soutěž?

Spousta zájemců o podnikání nebo začínajících podnikatelů, a to nejen z VŠE, dává do soutěže svoje nápady či plány jenom z jednoho důvodu, zviditelnit se před investory. Na minulém vyhlašování jsem viděl, jak si investoři odchytávali vítězné nápady přímo při předávání, berou si je stranou a domlouvají si schůzky.

Nechcete nic formalizovat, tak k čemu je pak IDE Society?

IDE society je široká společnost lidí kolem IDE, tam jsou investoři, studenti, my, všichni, kdo mají s projektem něco společného. IDE society se snaží o to, aby k sobě lidé měli blíž. Mohou si vzájemně předávat informace, získávají kontakty. V rámci aktivit, které organizujeme, tak studenti mohou získat zkušenosti s vedením projektů včetně toho, že jsou za něj zodpovědní. To je něco, co je na Západě celkem běžné, ale tady se to zatím moc neprosazuje.

Jak na Vás působí výuka?

Já jsem na VŠE a rád bych tam nějakou dobu ještě učil. Situace není pro mě v tomto směru potěšující, ani ideální, ale musím říct, a to je pravda, že se situace neustále zlepšuje.

Líbí se mi větší zapojení praxe, což jsem začal pozorovat několik let zpátky. Samozřejmě to lze jen u předmětů, při jejichž výuce se to dá použít. Na šest přednášek na celou hodinu a půl přijde skutečně nějaké podnikatelské eso či manažer z praxe, který má co říct k tématu, co se zrovna probírá. Těch předmětů zatím není mnoho, ale počet se zvyšuje. Ti, co to nedělají, jsou nuceni nad tím přemýšlet, protože jim ubývají lidé na přednáškách.

Proč působíte pod ekonomkou?

Je to celá řada důvodů. Naší hlavní cílovou skupinou jsou studenti vysokých škol s ekonomickým zaměřením. Také na VŠE již několik let učím a chci na škole zůstat. Jsem zde zejména proto, že je stále co zlepšovat, kdyby nebylo co zlepšovat, tak by mě to nebavilo. Jsem rád, že nám VŠE umožnila vzniknout.

Nešlo by to bez ní?

Dokázali bychom to, ale jak už jsem uvedl, jsme na ní svým způsobem vázáni svým zaměřením i pocitově a vedle toho působí na VŠE řada osobností, s kterými jsme spolupracovali již v rámci inkubátoru, a rádi bychom tuto spolupráci rozvíjeli i nadále.  

Učíte podnikatele, jak se chovat, nějaké kultuře?

Kurz podnikatelské etiky či morálky? Tam můžete klidně škrtnout to slovo podnikatelské, ta osoba buďto je etická a má určité standardy chování, které nepřekročí, anebo není. To nesouvisí s podnikáním. Bohužel v podnikání vás hodně definuje prostředí, které je zde ovlivněno dlouhým obdobím komunismu. Lidé se dnes snaží zejména ve směru nabytého majetku dohnat, co dříve nešlo, a zásady a to důležité v životě jde trochu stranou. Časem se v tomto směru jistě dostaneme na úroveň vyspělých zemí, ale troufám si tvrdit, že třeba úplatky tu budou i dál. Jen míra pokušení bude postavená jinde.

Do jakého prostředí budou začínající podnikatelé vstupovat?

V současné době do dynamického prostředí, kde trh je nasycen konkurencí. Ale je to takové klišé, snažím se schovat to, že to bude těžký. Těžký to ale bude vždycky. Záleží hodně na osobě podnikatele, jaké má nápady, jak je flexibilní. Je to velmi komplexní věc.

Jaký máte cíl na další rok?

V delším horizontu se chceme určitě dál vyvíjet, ale pro nejbližší měsíce je pro nás nejdůležitější zjistit, jestli naše činnosti přinesou očekávaný prospěch a jaká bude vůbec poptávka. V tuto chvíli tedy nechceme jít cestou šířky, ale hloubky. Místo rozšiřování aktivit se zaměříme na zlepšování těch současných.