25.11.2008

Podnikat bez plánu je jako řídit loď bez mapy

Faktorů, které mohou začínajícího podnikatele přivést k neúspěchu a krachu, je celá řada. Přestože ne všechny může podnikatel ovlivnit, na řadu jiných se může alespoň vhodně připravit, zejména vytvořením kvalitního podnikatelského plánu.

"Zahájit podnikání bez podnikatelského plánu je jako vyplout na moře bez mapy a dalekohledu. Nikdy nevíte, kdy narazíte na nějaký útes,“ říká Miroslav Řihák, Podnikatel roku 2004 a generální ředitel společnosti ANECT.

Můžete popsat Vaše podnikatelské začátky?

Po vystudování Elektrotechnické fakulty na Vysokém učení technickém v Brně jsem nastoupil na pozici programátora do tehdejší České státní pojišťovny, poté jsem pracoval ve společnosti NETic jako architekt v oddělení počítačových sítí a později jako jeho vedoucí. To všechno mi dalo dostatek teoretických poznatků i praktických zkušeností k tomu, abych v roce 1993 spoluzaložil a vedl firmu BGS partners CS, která se později přetransformovala na akciovou společnost ANECT.

Co hlavního by měl začínající podnikatel zvážit, než se pustí do podnikání?

Protože nástup na startovní čáru podnikání vyžaduje značnou dávku všestrannosti, měl by podnikatel předem objektivně zvážit především to, zda jeho schopnosti a dovednosti, ať už jde o fyzické, technické, psychické, organizační nebo řídící předpoklady, odpovídají nárokům kladeným na podnikatelský život. To samé platí i pro případné další osoby zapojené do podnikání.

Určitou zásadou pro začínajícího podnikatele by mělo být také stanovení kvalitních a reálných podnikatelských i osobních cílů. Takovouto motivaci založenou na reálných plánech, záměrech a přáních považuji za jeden z nejdůležitějších předpokladů pro zahájení vlastního podnikání. Pravidlem by mělo být i zpracování kvalitního podnikatelského plánu.

Měl jste sám v počátcích podnikání připraven podnikatelský záměr?

Jistě. Podle mého názoru je zahájení podnikání bez podnikatelského plánu něco jako vyplout na moře bez mapy a dalekohledu. Nikdy pak nevíte, kdy narazíte na nějaký útes.

Takový plán nemusí být příliš podrobný, musí však zahrnout veškeré známé náklady, které jeho realizace bude vyžadovat, musí obsahovat i stránku výnosů, posouzení příležitostí a zvážení pravděpodobnosti jejich dosažení. Toto je spolu s definicí a posouzením rizik, slabých stránek a hrozeb tím nejdůležitějším faktorem, který většinou ovlivní budoucí podnikání.

Myslíte si, že je bez něj vůbec možné podnikání zahájit?

Příklady z praxe ukazují, že firmu lze založit i bez podnikatelského plánu, ale žádnému začínajícímu podnikateli bych to nedoporučil. Přestože je potřeba podnikatelského plánu nejčastěji zmiňována v souvislosti s prezentací investorům, je důležité si uvědomit, že by měl sloužit především podnikateli samotnému. Nejenže mu totiž umožňuje stanovit si přesněji cíle, ale pomáhá mu i uvědomit si bariéry plánovaného rozvoje. Při samotné realizaci projektu pak podnikateli umožňuje sledovat rozdíly mezi očekáváním a realitou a vhodným způsobem na ně reagovat.

Co považujete za jeho nejdůležitější součást?

Pokud nesestavujete plán jen pro sebe, ale chcete s jeho pomocí například zaujmout nějakého investora, pak bude důležitým faktorem podnikatelského plánu schopnost zaujmout čtenáře hned v prvních větách. Mnoho podnikatelů věnuje dlouhé týdny detailním popisem produktů, konkurenčních firem nebo prognózám vývoje trhu, a přitom zapomíná, že pokud pozornost investora dostatečně neupoutají v několika prvních odstavcích, tak se k jejich brilantně zpracovaným tabulkám a grafům nikdy nedostanou. Nejdůležitější částí každého podnikatelského plánu je proto sumarizace, která vysvětlí, co je podnikatelským záměrem, kdo jsou zákazníci, jaká je strategie, kdo za projektem stojí a kolik peněz je potřeba. Neměla by přitom překročit jednu stranu textu. Říká se, že pokud musí investor při čtení úvodu otočit na další stránku, aby zjistil, o co se vlastně jedná, ztratí zájem.

Jaké další informace by měl podnikatelský plán obsahovat?

Po úvodní části by měly následovat další podrobnosti zahrnující zejména popis produktu či služby, kterou podnikatel nabízí nebo chce nabízet, analýzu trhu, na kterém se firma bude pohybovat, přehled konkurence a konkurenčních produktů a služeb, projekci v oblasti financí a vývoje obchodu a podobně.

Existuje nějaká doporučená délka podnikatelského záměru?

Rozsah podnikatelského plánu se často liší s ohledem na typ podnikání i účel, pro který je tvořen. Například plán týkající se restaurace bude kratší a jednodušší než plán projektu nového výrobního postupu v chemickém průmyslu. Důležité je, aby plán zachytil vše podstatné, co se týká projektu. Také jeho příprava zpravidla netrvá dny, ale spíše týdny.

Na co začínající podnikatelé při přípravě podnikatelského plánu nejčastěji zapomínají?

Hodně začínajících podnikatelů zapomíná na srozumitelnost. Častou chybou zejména u technicky zaměřených podnikatelů je pak odborná hantýrka. S trochou nadsázky se dá říci, že pokud vysvětlení oblasti podnikání neporozumí desetiletá holčička, nebude tomu možná rozumět ani investor. Vedle odborných výrazů je dobré se vyvarovat i popisů typu „zaručená návratnost“, které spíše odradí, než zaujmou.

Jakých dalších chyb se podnikatelé při přípravě podnikatelského plánu dopouštějí?

Další hojně se vyskytující chybou je, že plán je psán obvykle velmi obecně, přičemž postrádá podrobnou analýzu trhu, konkurence nebo schopností firmy. Takový plán bude působit jako nedůvěryhodný. Na druhou stranu je však dobré myslet na to, že nejintimnější detaily o podnikání by měly být investorovi předány až ve fázi skutečného oboustranného zájmu.

Pokud začínající podnikatel připraví kvalitní podnikatelský plán, má vyhráno?

V praxi tak tomu obvykle není. Na začínající podnikatele totiž čeká řada nástrah, od dostupnosti kapitálu pro malé a střední podniky, přes státní podporu podnikání či momentální náladu na trhu, až po schopnosti a mentalitu samotného podnikatele. Některé z těchto faktorů podnikatel ovlivnit může, jiné ne. Na většinu z nich se však může minimálně vhodně připravit či jim předejít, pokud se poučí z chyb a zkušeností svých předchůdců.

Co Vám samotnému činilo při startu podnikání největší potíže?

Získat důvěru potenciálních zákazníků, že právě spolupráce s malou českou firmou je pro ně z mnoha důvodů výhodnější než služby a projekty odebírat od velkých světových firem. Pak to byl nedostatek peněz potřebných na financování provozních výdajů, než se nám podařilo získat velkou zakázku.

Řekl jste, že začínající podnikatel by se měl vyvarovat jistých chyb. O které jde nejčastěji?

Častou chybou je například neprovedení průzkumu trhu, který by podnikateli umožnil objektivně zjistit konkurenty a také odhadnout, jak bude přijímána jeho nabídka. Mnoho začínajících podnikatelů má o velikosti trhu přehnané optimistické představy spočívající v tom, že lidé sedí doma a čekají na to, až jim někdo nabídne zboží, které oni neprodleně koupí. S tím souvisí i stanovení správné cílové skupiny. Budete-li se snažit oslovit úplně všechny, pravděpodobně vaše snahy vyjdou naprázdno.

Na co dalšího by si měli dávat začínající podnikatelé pozor?

Například na přílišné utrácení. Podnikání by mělo být zahájeno skromně. Tedy neutrácet příliš brzy mnoho peněz za zařízení nebo dokonce luxusní vybavení kanceláře Podnikatelé také někdy využívají zisku k vylepšení vlastního životního standardu, a když pak přijdou účty od dodavatelů a daňového úřadu, není čím zaplatit.

Velkou pozornost je třeba věnovat výběru a výchově lidí. Získání nového pracovníka je téměř vždy dražší než udržení stávajícího. V neposlední řadě pak není dobré podceňovat ani řádné vedení účetnictví. Řada začínajících podnikatelů to totiž považuje za byrokratický přežitek, a později, při kontrole daňového úřadu, musí čelit zbytečným komplikacím.

Vzpomenete si na nějakou chybu, které jste se při startu podnikání sám dopustil a jak jste pak řešil její následky?

Určitě jsem udělal celou řadu chyb. V návaznosti jsem musel učinit celou řadu změn. Dnes však už těžko rozlišuji, zda byly konkrétní změny způsobeny nějakou konkrétní chybou nebo šlo jen o přirozený vývoj, vstup na nové trhy. Takové to „kdybych to byl býval věděl“ mě ale napadlo mockrát.

Co byste vzkázal studentovi, který právě vstupuje do podnikatelského života?

Já jsem do podnikání vstupoval s Masarykovským heslem „Nebát se a nekrást“. Odvaha je často tím, co lidem brání překročit vlastní stín a vydat se vlastní cestou. Je nepochybné, že se na takové cestě člověk setká s celou řadou nástrah, ať už v podobě přímých komplikací, nebo ve formě možností přijít k penězům nějakou neférovou cestou. Toho je třeba se vyvarovat. Podnikání je běh na dlouhou trať a stejně jako se ve sportu vždy přijde na to, že sportovec dopuje, zákazníci a partneři v podnikání „nesportovní“ podnikání poznají.

Kdo je Miroslav Řihák

Miroslav Řihák je předsedou představenstva a generálním ředitelem společnosti ANECT, která poskytuje služby v oblasti informačních a komunikačních technologií a vyvíjí i vlastní softwarová řešení.

Je držitelem prestižních ocenění „Podnikatel roku 2004“ a „Osobnost české informatiky a Telekomunikací za rok 2005“. Aktivně se účastní řady tuzemských i mezinárodních fór a konferencí z oboru informačních technologií i řady dalších oblastí.

Firmu ANECT, která v současné době zaměstnává více než 230 zaměstnanců v Praze, Brně, Plzni a Bratislavě, spoluzaložil a vedl od jejího vzniku. V roce 2005 se firma pod jeho vedením umístila na 7. místě v anketě „Zaměstnavatel roku“.