08.12.2008

Investor pomůže penězi i zkušenostmi

Začínající podnikatelé zpravidla nedisponují velkými finančními zdroji potřebnými ke startu firmy a při žádosti o prostředky zvenčí naráží na problém garance. I pro ně však existuje řešení, například ve spolupráci s investory. "Dobrý investor nepřinese do firmy jen peníze, ale i zkušenosti, kontakty nebo pomoc při tvorbě strategie a řízení firmy," říká Tomáš Orlík, zakladatel společnosti GCWare, který se nyní věnuje projektům rizikového kapitálu.

Jaké otázky související s financováním začínající podnikatel obvykle řeší?

Podle mých zkušeností z České republiky řeší začínající podnikatel většinou nejvíce to, jak nejlépe uchopit svou myšlenku nebo dokonce již existující prototyp či produkt a přetavit jí v promyšlený podnikatelský plán, který osloví investora a především trh. Pokud to začínající podnikatel úspěšně zvládne a ověří si platnost svých úvah na malém vzorku potenciálních zákazníků, pak už obvykle řeší praktickou otázku financování svého startu, tedy odkud peníze získat a co za ně nabídnout.

Jaké možnosti financování jsou mu obvykle k dispozici?

Začínající podnikatel má k dispozici dvě základní cesty, jak své podnikání financovat, a ty se liší podle vlivu na základní jmění firmy. Financování s vysokým vlivem na základní jmění představují finanční vklady samotného podnikatele či dalších vlastníků firmy, případně půjčky od rodiny. Patří sem ale i například spolupráce s business andělem nebo s fondem rizikového kapitálu specializovaným na začínající firmy, kterým podnikatel poskytne docela výrazný podíl na základním jmění své firmy.

A když podnikatel podíl na základním jmění poskytnout nechce?

Pokud má podnikatel efektivní možnosti ručení anebo si vytvořil díky nějakému dřívějšímu projektu úzký vztah s bankou, lze se vydat na druhou zmiňovanou cestu, tedy financování s nízkým či nulovým vlivem na základní jmění. Sem patří například úvěry, leasing nebo hypotéky, a to včetně takzvaných zpětných, které představují rovněž zajímavý model financování. Tyto vnější formy financování se obecně mnohem lépe implementují, pokud jde o podnikání pracující s hmotným majetkem.

Dá se jednoznačně určit, která forma financování je pro začínající podnikatele nejvhodnější.

To výrazně závisí na typu podnikání a cílech podnikatele. Pokud chce začínající firma vytvořit například nový internetový specializovaný portál a cílem celou firmu za tři až čtyři roky prodat strategickému partnerovi, doporučil bych business anděla kontaktovaného buď osobně anebo přes některé existující sdružení, případně bych mu navrhnul spolupráci s venture kapitálovou firmou se specializací na začínající firmy. Pokud však jde například o založení rodinné firmy v oblasti drobných služeb ve stavebnictví, doporučil bych po důkladném zvážení podnikatelského záměru spíše kombinaci vlastních zdrojů, zpětné hypotéky a úvěru.

Vždy se tvrdilo, že podnikatelé a malé firmy mají obtížnější přístup k financování, zejména k úvěrovému. Platí to stále?

Pokud hovoříme o malých a středních podnicích se sídlem v České republice, soudím, že stále mají výrazně obtížnější přístup k financování než velké podniky a instituce. Přístup je však o něco méně obtížný než například před pěti nebo deseti lety. I přes stávající krizi světových finančních trhů se v posledních letech zvýšila ochota lokálních bank poskytovat dluhové financování nebo pomoc firmám při restrukturalizaci například pomocí faktoringu.

Proč finanční instituce přistupují k půjčování peněz začínajícím podnikatelům obezřetněji?

Protože potřebují své peníze zpět a možnost ponechat si firmu bez podnikatele je příliš neláká. Banky obecně přistupují k půjčování peněž malým firmám obezřetně všude na světě. Je potřeba mít výborně zpracovaný podnikatelský plán, propočítané finance a umět nabídnout rozumné záruky. Oproti minulosti cítím u bank silný tah na branku, kdy se úvěry snaží aktivně prodávat a umějí si provést velmi dobré analýzy trhu daného podnikání. Oproti například venture kapitalistům jsou však bankéři více svázáni s jasně definovanou "tabulkou", takže aby měl podnikatel při své žádosti o peníze vůbec nějakou šanci uspět, měl by se snažit o co nejlepší zpracování všech požadovaných podkladů.

Existují nějaké finanční podpory pro podnikatele ze strany státu nebo EU?

Ano, v České republice jich existuje celá řada, i když nejsou zatím tak propracované jako například v západoevropských zemích nebo USA či Kanadě. Hlavní možností je v současné době využití operačních programů v rámci fondů Evropské unie. Doporučuji navštívit web Ministerstva průmyslu a obchodu ČR anebo se poradit se svým bankéřem, který může aktivně nabídnout pomoc při přípravě čerpání z těchto fondů.

Zmiňoval jste možnost spolupráce s business anděly nebo fondy rizikového kapitálu. Jakým způsobem by měl podnikatel postupovat, pokud by se chtěl s takovými investory spojit?

Nejjednodušší cestou je oslovit organizace, které tyto investory sdružují, ať už jde například o Angel Investor Association (AIA) nebo Czech Private Equity and Venture Capital Association (CVCA). Obdobné organizace existují i na evropské úrovni, kde působí třeba European Private Equity and Venture Capital Association (EVCA). Tyto organizace také občas pořádají konference, kde se lze na úvod zaregistrovat jako pasivní účastník a v budoucnu zde zkusit prezentovat přímo svůj projekt. Vedle oslovení těchto organizací lze také zkusit přímý kontakt investora prostřednictvím telefonu či e-mailu.

Jak bude investor podnikatelův záměr hodnotit?

Každý investor má již ze zkušenosti v hlavě nebo na papíře vytvořen určitý seznam toho, co na hodnoceném projektu sleduje. Jde zejména o jasnost a zřetelnost myšlenky, aby byla pochopitelná bez dlouhých diskusí. Dále jde o propracovanost obchodní a marketingové strategie a obchodní model. Neboli to, jak hodlá podnikatel na nápadu vydělávat peníze. Vše uvedené je nutné jednak popsat a vysvětlit, ale také spočítat ve standardních finančních výhledech nejlépe na pět let dopředu.

Čeho si investor ještě všímá?

Velmi důležitá je pro investora finanční atraktivita podnikatelského plánu. Je třeba si uvědomit, že investor má přibližně stejně velký objem práce s malou investicí s malým výnosem jako s větší investicí s velkým výnosem. Roli dále hraje osobní profesní historie podnikatele a jeho případných partnerů, spoluzakladatelů firmy. Pracuje zakladatelský tým spolu úplně poprvé nebo se dobře zná? Investor musí také cítit osobní důvěru podnikatele ve svůj projekt, vyjádřenou nejlépe měřitelně.

Co za svou investici investor obvykle požaduje?

Každý investor chce ve finále co nejlépe zhodnotit to, co do projektu vkládá. To jsou peníze, ale také zkušenosti, kontakty a pomoc se strategií firmy. Hovoříme-li o venture kapitálu nebo business andělovi, je třeba hledat investora se znalostí oboru, kontakty a možnostmi přispět o hodně více než "jen" penězi. Pokud se na tomto obě strany shodnou, investor typicky požaduje podíl ve firmě. Obvykle minoritní, ale zásadní.

Dále pak mívá zájem o podíl na řízení firmy například svou rolí v představenstvu a možnost vetovat některá strategická rozhodnutí managementu. Pokud není předem již dáno obsazení rolí ve vedení firmy, je velmi dobré spolupracovat s investorem rovněž na personálním obsazení firmy. Díky minulým projektům a kontaktům může investor přivést do firmy i známá a velká jména, která pak pomohou otevírat dveře při obchodních záležitostech. To však již není na úrovni požadavku investora, ale spíše jde o chytré využití synergie mezi podnikatelem a investorem.

Kdo je Tomáš Orlík

Ing. Tomáš Orlík založil v roce 2000 společnost GCWare, která se stala úspěšným hráčem na trhu mobilních geoprostorových softwarových systémů v západní Evropě, Středním Východě a v České republice. Získala například ocenění za informační systém o pražské dopravě dostupný pomocí Internetu nebo z mobilního telefonu.

Tomáš Orlík tuto společnost později prodal a nyní se věnuje venture kapitálovým projektům.