Kde se vzaly podnikatelské inkubátory?

Myšlenka podnikatelských inkubátorů vznikla ve Spojených státech amerických. Za vůbec první podnikatelský inkubátor na světě je považováno Průmyslové centrum Batavia (Batavia Industrial Center) otevřené v roce 1959 ve městě Batavia, ve státu New York. Celá situace vznikla tím, že Massey Ferguson, výrobce těžké techniky, opustil město Batavia, přičemž tam po sobě zanechal zhruba 80 tisíc čtverečních metrů továren. Tato situace se z ekonomického pohledu zdála být pro město Batavia likvidační. Nakonec se však ukázalo, že je to naopak začátek, a to nejen pro město Batavia, ale pro celou novou generaci rozvíjejících se podniků, které později změnily strukturu americké ekonomiky.

Továrnu totiž koupil místní obyvatel Joseph Mancuso, který věřil, že jí bude moci využít k přilákání nových firem a tím i pracovních míst do této oblasti. Míra nezaměstnanosti tam tehdy činila okolo 20 procent. Výsledek možná předčil jeho očekávání, protože díky atraktivnímu levnému nájmu, flexibilním prostorům a sdíleným službám se prostory velmi rychle zaplnily. Jednou z prvních firem, která v novém centru vznikla, byla líheň kuřat. Odtud název "inkubátor".

­Koncept poskytování asistence a pomoci do začátku podnikání ve specializovaných zařízeních tak jak je známý ze současné podoby podnikatelských inkubátorů se začal uchycovat až na konci sedmdesátých let minulého století. Vycházel ze tří hlavních směrů. Prvním byla snaha o smysluplné využití starých, opuštěných budov, a to zejména na severovýchodě a středním západě USA, tím, že budou rozděleny na menší plochy a poskytnuty malým firmám.

Druhým prvkem rozvoje inkubátorů byl experiment Národní vědecké nadace (National Science Foundation), který byl zaměřen na podporu podnikavosti a inovací na hlavních univerzitách. Třetím směrem ovlivňujícím rozvoj inkubátorů byly iniciativy několika úspěšných podnikatelů nebo skupin investorů, kteří hledali možnosti, jak převést jejich vlastní zkušenosti a nápady do nových firem v takovém prostředí, které by umožnilo jejich úspěšnou technologickou inovaci a komercializaci.

V roce 1980 fungovalo na území Spojených států amerických přibližně 12 podnikatelských inkubátorů, přičemž většina z nich byla umístěna na industriálním severovýchodě, který byl v minulosti těžce zasažen zavíráním plantáží. V dalších letech pak došlo ve Spojených státech amerických k rychlému růstu podnikatelských inkubátorů v souvislosti s tím, jak si lidé začali uvědomovat, že obecné strategie rozvoje mají svá omezení, protože se zaměřují především na oblast průmysl a expanze velkých společností.

V roce 1982 byl ve státě Pennsylvania vytvořen návrh programu Ben Franklin Partnership Program, který byl jedním z prvních programů na úrovni amerického státu, který se souhrnně věnoval oblasti technologie a výroby. Tento program, který obsahoval podnikatelské inkubátory jako klíčovou součást, se později stal výchozím pro programy podpor dalších amerických států v oblasti podnikatelských inkubátorů.

Jedním z prvních podporovatelů oblasti podnikatelských inkubátorů ve Spojených státech amerických byl William Norris, zakladatel společnosti Control Data Corporation. Věřil, že spolupráce velkých korporací, vlády a dalších sektorů může pomoci při řešení sociálních potřeb. Prostřednictvím divize City Venture Corporation (CVC) vyvinul na počátku 80. let minulého století několik podnikatelských inkubátorů ve velkých i malých městech, z nichž některé stále existují.

Hybnou silou rozvoje inkubátorů byla také silná podpora ze strany americké asociace malých podniků (U.S. Small Business Administration - SBA), která masivně podporovala rozvoj podnikatelských inkubátorů v letech 1984 až 1987. Mimo jiné vydávala newsletter a několik příruček pro zřizování a provoz podnikatelských inkubátorů. Jen za uvedenou dobu tří let vzrostl počet ročně otevíraných inkubátorů z 20 na 70.

V téže době podpořila rozvoj inkubátorů i kancelář Bílého domu zaměřená na iniciativy soukromého sektoru, která uspořádala sérii regionálních konferencí s cílem šířit slovo inkubace ve smyslu podpory začínajících podniků.

V roce 1985 pak byla předními podnikatelskými inkubátory v zemi zřízena americká Národní asociace podnikatelských inkubátorů (National Business Incubation Association - NBIA) s cílem šířit informace o tomto nově se rozvíjejícím sektoru a poskytovat trénink a nástroje pro podporu začínajících podnikatelů a firem. V prvním roce působení získala tato asociace přibližně 40 členů, dnes jich má okolo 1500.

První inkubační programy podnikatelských inkubátorů byly zaměřeny na kombinaci různých technologických firem, například z oblastí lehkého průmyslu, technologií a služeb. Později se některé z nich začaly úzce specializovat na vybraná odvětví typu zpracování potravin, dřevozpracující průmysl, zdravotnictví nebo umění a řemesla. Inkubátory tak byly zřizovány jak pro umění a ruční práce, tak i pro retailové firmy nebo softwarové vývojáře. Programy se také zaměřovaly na tvorbu malých podniků, potřeby žen a minorit nebo životního prostředí.

Lišily se i cíle pro zřizování těchto zařízení. Zatímco pro některé z nich bylo účelem zpestřit jednotvárnou ekonomiku, tvořenou například zemědělstvím, jiné se zaměřovaly na zvýšení zaměstnanosti a prosperity v okrajových oblastech, další pak na přenos technologií z univerzit a velkých korporací. Jinými slovy, rychlý rozvoj podnikatelských inkubátorů byl podpořen mnoha faktory, mezi nimiž byly jak faktory z oblasti ekonomické, tak i socioekonomické nebo politické.

Na konci roku 2006 působilo podle údajů NBIA v Severní Americe přes 1400 podnikatelských inkubátorů, z toho 1115 z nich ve Spojených státech amerických, 191 v Mexiku a 120 v Kanadě. Jejich programové modely sahaly od podpory komercializace technologických výsledků univerzit přes podporu zaměstnanosti v méně rozvinutých regionech až po investiční nástroj.

Podle odhadů NBIA umožnily podnikatelské inkubátory v Severní Americe jen v roce 2005 vznik více než 27 tisíc společností, které poskytly více než 100 tisíc nových pracovních míst a vytvořily roční příjem okolo 17 miliard dolarů. Členové NBIA navíc uvádějí, že 87 procent všech firem, které za dobu jejich fungování úspěšně prošly jejich zařízením, stále existuje.